hahahazhahahahahahah.....=o)

3. července 2009 v 12:54 | Gábinka |  michael jackson

U toho videa se prstě musím smát...ikdyž je Michael po smrti musíme také myslet na něco jiného.....já jsem to udělala tak že si prohlížím blogy a to co se mi líbí(myslím videa), tak si s kopčím...toto video je z: kingpopmusic.blog.cz

Tak se dobře (aspoň na chvíli pobavte).....ppa

 

MJ

3. července 2009 v 12:37 | Gábinka |  michael jackson

Toto je prostě nádhera!!!!!!! (his-story.blog.cz)


MJJ

3. července 2009 v 11:14 | Gábinka |  michael jackson

Michaelovi výroky......musím se pořád smát když si to přečtu........přeji Vám příjemnou zábavu..!!!

"Kdybych mohl být jeden den neviditelný, tak bych nejdřív ze všeho našel jednoho bulvárního novináře a nakopal bych mu zadek!"

"Raději bych si usekl ruku, než bych ublížil dítěti!"

"Nesnáším pop music"

"Jsem jako všichni ostatní. Říznu se a krvácím a lehce mě zmatete."

"Jo, Wacko Jacko, kde tohle začalo? Nějakej Anglickej bulvár. Já mám srdce, mám cit. Cítím to, když mi to děláte. Není to hezké, nedějte to. Nejsem blázen! Nejsem Jacko, jsem Jackson"

"Když jsem začal začal lámat rekordy, když jsem prodal víc alb než Elvis, když jsem prodal víc než Beatles, tak mě začali nazývat šílencem, homosexuálem, říkali, že obtěžuji děti, že jsem si nechal vybělit kůži. Dělají všechno co můžou, aby veřejnost obrátlili proti mně!

"Občas mi připadá, že jsem na konci svého života, že je mi 80 a lidé mě plácají po zádech. Tohle se stává, když začínáte moc mladý"

"Lidé si myslí, že mě znají, ale neznají. Doopravdy ne. Vlastně, já jsem jeden z nejosamělejších lidí na tomhle světě. Občas brečím, protože mě to trápí. Upřímně, mohl bych říct, že být mnou bolí."

"Na podiu jsem jako doma. Žiju tam, narodil jsem se tam, cítím se tam v bezpečí."

"Cítím se provinile, když sedím, i když vím, že bych mohl něco dělat."

"Chtěl bych poděkovat všem mým fanouškům. Vy jste ten důvod, proč pokračuji v tom co dělám."

"Proč prostě lidem neřeknete, že sem mimozemšťan z Marsu? Řekněte jim, že jím živá kuřata a o půlnoci dělám woodoo tance. Uvěří všemu co řekneš, protože jsi novinář, ale když to řekne Michael Jackson: Jsem mimozemšťan z Marsu a jím živá kuřata a vždycky o půlnoci tančím woodoo tance, lidi si řeknou: Bože můj, ten Jackson je cvok! Je to šílenec, Nemůžeš mu věřit ani slovo!"

"Není lehké mě vzbudit"

"Často jsem tancoval podle rytmu pračky"

"Když do světa vstoupíš milován a také tak odejdeš, vše mezi tím hlavně překonáš"

"Rád šplhám po stromech. Napsal sem na nich hodně svých písní: Black Or White, Will You Be There, Heal The World a Childhood"

Dokonce i doma se cítím osamělý. Někdy sedím v pokoji a pláču. Je pro mě těžké navazovat přátelství a o některých věcech prostě nemůžete mluvit s rodiči. Někdy se tak jenom procházím kolem sousedství a doufám, že najdu někoho, s kým můžu mluvit. Obvykle to ale jen obejdu a vrátím se domů.


Jsem černý američan a jsem pyšný na svou rasu. Jsem pyšný na to, kdo jsem. Mám v sobě hodně hrdosti a důstojnosti.
Protože to vyšlo v novinách, neznamená to, že je to slovo boží.

Snažím se být tak originální jak jen to jde bez vědomí naplnění nějakých statistik, jde to prostě z duše a ze srdce.

Nejlepší vzdělání, které můžete dostat, je pozorovat opravdové mistry při práci.

Pohybuji se po světě buť během, anebo se schovávám. Nemůžu zajít do parku nebo do obchodu. Stále se schovávám ve svém pokoji. Pak se cítíte, jako byste byli ve vězení.

Sláva s sebou přináší osamělost. Lidé si mysli, že máte všechno, že můžete jít kam chcete a dělat co chcete. Pravdou ale je, že hladovíte po úplně základních jednoduchých věcech.

Můj nevětší strach je, že budu špatně citován. Jediné slovíčko může být vloženo do vašeho prohlášení a změnit tak úplně význam nebo zabarvení toho, co jste chtěli říct. Později lidé začnou překrucovat všechno, co jste řekli a proto odmítám veškeré rozhovory. Nemám rád, když mě špatně prezentují mým fanouškům. Chápu, že nezastavím drby, ale pokud jde o něco vážného a oni vás špatně citují, tak to je potom velmi špatné. Takže nemohu-li být citován pořádně, pak nechci být citován vůbec.
Starám se o to, aby mi bylo dobře zaplaceno za to, co dělám. Když se pro něco rozhodnu, dám do toho celé své srdce a duši. Dám do toho všechno a čekám, že mi za to bude zaplaceno. Člověk, který pracuje, by měl jíst. Je to tak prosté.
Požadují tohle a chtějí, abyste udělali to a to. Oni si myslí, že vás vlastní, že vás vyrobili. Pokud si nevěříte, zblázníte se. Je to stejné jako s rozhovory. Když mluvím, řeknu vždycky přesně, co si myslím a ono to může znít druhým divně. Já jsem ten druh člověka, který vždycky vysype všechno, i když je to tajemství. A já vím, že některé věci by měli zůstat soukromé.
Nemám slov, abych vyjádřil, co cítím při čtení knih. Trávím spoustu času čtením, protože to velmi miluji. Dokážu se v té knížce úplně ztratit a zapomenout, kde jsem. Filozofie je můj oblíbený předmět. To, co je skvělé na čtení, je, že na jednom řádku můžete narazit na něco, co jste se snažili vyjádřit celý život, nebo něco, na co jste se snažili přijít celý život.
Nikdy jsem nebral drogy ani nepil alkohol. Nikdy jsem nebyl opilý. Ochutnal jsem šampaňské, ale nepiji ho. A když lidé dělají přípitky, prostě si vezmu sklenici.
Nejsem žádný anděl, vím to.
Celý život se ke mně lidé chovají jinak než k ostatním a to vás udělá ostýchavé.
Když se objevím ve společnosti více žen, udělají ze mě sexuálního maniaka. Pokud se objevím ve společnosti jen jedné ženy, všichni se mě snaží s ní oženit.
Já tam vždycky sedím (na koncertech jiným umělců) a říkám si: " Prosím, nevolejte mě na jeviště, já se hrozně stydím!" Ale v okamžik, kdy se tam dostanu, začnu se ovládat. Být na jevišti je magie. Nic se tomu nevyrovná. Cítíte energii všech lidí v publiku. Cítíte to po celém těle a v okamžik, kdy vás zachytí světla, všechno je pryč. Přísahám.
Člověk si přeje, aby se ho dotkla pravda a aby ji mohl interpretovat tak, že bude schopen vyjádřit, co cítí a prožívá, ať už je to beznaděj nebo radost - a vyjádřit to způsobem, který přidá život další smysl. Doufá, že se tím dotkne i těch druhých. To je umění ve své nejvyšší formě. tyto okamžiky osvícení jsou tím, pro co chci žít.
Tyto Vánoce jsem přijel zpátky se svého turné v Japonsku a Elizabeth vyzdobila celý dům. Bylo to úžasné. Nikdy před tím jsem neoslavoval Vánoce nebo narozeniny. Nikdy. Vždy to byla jen práce.


Bůh vystavil mě a mé sourozence mnohým zkouškám - naše veliká rodina, náš maličký dům, směšně málo peněz, se kterými jsme museli vyjít, a dokonce i ty žárlivé děti ze sousedství, které nám házely kameny do oken, když jsme zkoušeli, a řvaly na nás, že stejně neuspějeme. když tak myslím na maminku a naše první léta, můžu vám říct, že jsou na světě odměny, které mají daleko větší hodnotu než peníze a veřejné uznání a ceny.
Místo toho, abychom své děti více milovali, instalujeme do škol detektory kovu.
Na všech zdech v mém pokoji je Peter Pan. Četl jsem všechno co Barrie napsala. Naprosto se ztotožňuji s Peterem Panem, ztraceným chlapcem ze Země Nezemě.

S bratry jsme si byli mimořádně blízcí. Vyváděli jsme všelijaké skopičiny a tropili spoustu kanadských žertíků sobě navzájem i lidem, kteří s námi pracovali. Nebyly to příliš drastické rošťárny - nevyhodili jsme například žádný televizor z hotelového okna, ale na nejrůznější hlavy vyteklo velmi mnoho vody. Vždycky jsme čekali, až náš hlavní bezpečák Bill Bray usne. A pak jsme na hotelových chodbách pořádali ztřeštěné závody v rychlochůzi, polštářové bitvy, pěstní zápasy, války s holicím krémem, na co si vzpomenete. Řádili jsme jako blázni. Z hotelových pokojů jsme shazovali nafukovací míče a papírové pytlíky naplněné vodou a se zájmem jsme sledovali, jak se dole rozprsknou. Pak jsme se mohli potrhat smíchy.
Miluji fanoušky a oni jsou důvodem mé profesionální existence. Když venku dělám nějakou show a vidím fanoušky zpívat a tancovat, to miluji nejvíc. Je to ten nejúžasnější pocit na světě.
Ta děvčata to myslela smrtelně vážně. A do dneška myslí. Neuvědomují si, že mohou člověku ublížit, protože to dělají z lásky! myslí to dobře, ale mohu vás ujistit, že to řádně bolí, máte pocit, že se udusíte, že vám potrhají ruce a nohy. Chaňapou po vás tisíce rukou, jedna vám vyvrací zápěstí, druhá vám stahuje hodinky. Popadnou vás za vlasy a tahají, a to bolí jak čert. Padáte, jste celí pomlácení, poškrábaní, podrápaní. Do dneška z toho mám plno jizev a o každé si pamatuju, ve kterém městě jsem ji utržil. Nejdůležitější je pamatovat na to, abyste si rukama zakryly oči, protože ženy v takových citových záchvatech mohou zapomenout, že mají nehty. Vím, že fanouškové to myslí dobře a miluju je za jejich entuziasmus a podporu, ale davové scény mi nahánějí hrůzu.
Nevím, co bych dělal, kdybych nezpíval. Ale nebojím se, vždyť o tom můžu přemýšlet celý zbytek života.


Jednoho den jsem přemýšlel o svých vlastních dětech, Princi a Paris, a o tom, jak bych si přál, aby se na mě dívali, až vyrostou. Určitě bych chtěl, aby si pamatovali, jak jsem vždycky chtěl, aby byly se mnou, ať už jsem jel kamkoliv, jak jsem se vždycky snažil upřednostňovat je před vším ostatním. Jejich životy jim ovšem také přinesou svá úskalí. Protože moje děti jsou neustále pronásledováni paparazzi, nemůžou se mnou vždycky do parku nebo do kina. A tak, co když vyrostou a odsoudí mne a to, jaký vliv měly mé volby na jejich životy? "Proč si nám nedal normální dětství?" mohou se zeptat. V tem okamžik se budu modlit, aby zapochybovali a řekli si: "Náš tatínek dělal co mohl vzhledem k výjimečným okolnostem, kterým musel čelit. Možná nebyl dokonalý, ale byl to vřelý a slušný člověk, který se nám snažil dát všechnu lásku světa." Doufám, že se budou vždy soustředit na ty pozitivní věci a ústupky, které jsem pro ně ochotně udělal a ne, že budou kritizovat všechno, čeho se museli kvůli mne vzdát, nebo všechny mé chyby, kterých jsem se dopustil a kterých se určitě ještě dopustím při jejich výchově."
- z Michaelova oxfordského proslovu 2001

Na zvířatech mi připadne báječné to samé, co na dětech. Ta čistota, ta čestnost, kdy vás za nic neodsuzují, nic po vás nechtějí - jen být vašim přítelem.


Jak říká staré indiánské přísloví: Nikdy nikoho neodsuzujte, dokud jste nechodily 2 měsíce v jeho mokasínách." Většina lidí mě nezná, a proto o mne píší věci, ve kterých většina z toho není pravda. Často pláču, protože to bolí a dělám si starosti o všechny děti světa. To pro ně žiju. Kdyby člověk nemohl psát o charakteru, ale jen o tom, co může dokázat, historie by se nemohla psát. Zvířata nezabíjí ze zákeřnosti, ale protože chtějí přežít, a ti, co kritizují jsou stejní, oni chtějí naši KREV, ne naši bolest. Ale přesto musím být schopný hledat ve všem pravdu. Ale musím to vydržet kvůli tomu, kdo mne sem poslal, kvůli světu, kvůli dětem. Ale mějte slitování, protože už krvácím hodně dlouho.
Michaelův dopis mediím 1988


Mám rád všechny naše fanoušky, dokonce i ty, kteří mě označují za roztomilého. Ale já rostu každým dnem a tak by mi už mohli říkat jinak!"
Michael v době skupiny Jackson 5


Myslím, že být s rodinou mi připadne zábavnější než cokoliv jiného. Naučí tě to skutečný význam lásky, starostlivosti, dávání ze sebe neustále 100%. A zatím to bylo dost radostné."


Média vytvářejí tolik negativních příběhů jen pro to, aby prodaly noviny. Teď bych se nerad srovnával s ostatními slavnými lidmi, ale jim to dělaly také....Kennedy, Ghandi, dokonce i Kristovi. Nerad bych se ale zítra dočetl, že jsem prohlásil, že jsem Ježíš!



Chci být skvělý bavič..chci pro svět mír a rád bych měl jednoho dne vlastní vilu"
Michaelova 3 přání v mateřské školce.


Někdy mám pocit, jako bych byl na konci života, bylo mi osmdesát let a lidé mě jen poplácávali po zádech. Tak to dopadá, když člověk začíná tak mladý.
Z rozhovoru z osmdesátých let
Zdroj: his-story.blog.cz pzn.: Fakt good blogísek...!!!!!
 


Vrať se prosím....

27. června 2009 v 11:02 | Gábinka |  michael jackson

Pomalu se začínám dozvídat že za Michaelovu smrt může jeho lékař....píchnul mu lék který, zastavil jeho srdce!

Nejraději bych toho doktora zaškrtila...Michael by mohl ještě být mezi námi ale díky panu doktorovi nee...!!!

Prosím Michaele...., Vrať se zpět!!!!!

For Michael: I Love You!!!!


Velvet Rope

27. června 2009 v 9:49 | Gábinka |  Janet Jackson

Janet nám oslavila 16.5. 43 narozeniny....., tak po sto letech přidávám hezké písničky od Jáji....a taky Vám napíšu jak se vyjádřila k smrti Michaela..: ,, Jsem zasažená zármutkem a zničená náhlou ztrátou bratra."

A vzpomínka na Michaela s Janet...


Další články


Kam dál